Každý z nás ví, jakou krásu v sobě skrývají drahé kameny. Vyskytují se ve všech barvách a některé mají zvláštní vlastnosti jako je například změna barvy, asterismus nebo hra barev. Zamysleli jste ale někdy nad tím, jakým procesem drahý kámen musí projít, než získá svůj konečný tvar a lesk?
Vzácné spinely před a po vybroušení.
Nafotili jsme pro vás krok po kroku postup broušení vzácného chrysoberylu. V surové podobě byla váha kamene 21 ct. Chrysoberyl je znám hlavně díky svým vzácným odrůdám jako je Alexandrit a kočičí oko. Alexandrit patří mezi nejvzácnější drahokamy na světě a je ruským národním drahokamem.
Kámen vybrousil a fotky poskytl Jeffrey R. Hapeman.
Broušení drahých kamenů – chrysoberyl
1)
Na první fotce vidíme kámen v surovém stavu. Takto byl nalezen v místě těžby. Brusič se na fotce snaží zachytit paralelní linie ritulovýh „jehliček“ (z angl. rutile needles), které se označují jako hedvábí (z angl. silk).
2)
Na tomto snímku můžete vidět dočasnou tabulku (viz. brus), kterou brusič vybrousil a vyleštil. Cílem je zjistit, jak vypadá kámen uvnitř a zvolit takový tvar a výbrus, který maximalizuje váhu broušeného kamene a zároveň odstraní co největší množství hedvábí. Toto rozhodnutí zásadně ovlivní cenu a vzhled finálního kamene, proto je potřeba vše důkladně rozmyslet.
3)
V prvním kroku byly vytvořeny 4 hlavní facety pavilonu. Získáme tak základní rozdělení a tvar, od kterého se odvíjí následující kroky. Na pravé straně můžete vidět zbytek praskliny, která byla téměř celá odstraněna. Zbytek se odstraní při formování zbylých facet pavilonu tak, že bude odstraněna úplně. Nicméně ne více, než je potřeba.
4)
Nyní je vybroušena první řada facet pavilonu. Na pravé straně je stále viditelná inkluze, která musí být odstraněna.
5)
Další stupeň broušení facet pavilonu. Na této fotce již můžeme vidět přibližný tvar rundisty. Všimněte si inkluzí. Zasahují mezi hranice rundisty a facety pavilonu. V dalším kroku bude inkluze odstraněna „zvýšením“ rundisty.
6)
Inkluze jsou odstraněny zvýšením rundisty.
7)
Pohled zespodu na pavilon. Na fotce můžeme vidět sytou, zlatavě žlutou barvu kamene. Stejná sytost a odstín by měl být po dokončení i z tabulkové (horní) strany.
8)
Boční pohled po předleštění. I když se zdá být kámen již krásně vyleštěný, finální leštění jej teprve čeká. Pod lupou jsou na povrchu facet stále vidět jemné škrábance po broušení.
9)
Nyní je pavilon po finálním leštění.
10)
Tato fotka byla pořízena pod inkandescentním světlem (angl. incandescent light). Můžete tak vidět změnu barvy s větším množství oranžového podtónu.
11)
Tato fotka byla pořízena pod difuzním denním světlem (angl. diffuse daylight). Pod tímto úhlem a typem osvětlení má kámen výraznější zeleno-žlutý tón.
12)
Fotka ve stínu denního světla. Zelený tón je zde zřetelně viditelný. Pokud bude změna barvy dostatečně výrazná, je šance, že kámen bude označen jako alexandrit.
13)
Spodní část (pavilon) je již hotova. Nyní se začne s facetami koruny. První je ale potřeba uvolnit horní část a naopak zafixovat spodní.
14)
Spodní část je připevněna epoxidem a může začít práce na facetách kourny.
15)
Na této fotce můžete vidět první řadu facet koruny. Brusič musel postupovat velmi pomalu a ujišťovat se, že je dodržena symetrie a všechny hrany facet se „setkávají“. Tato fáze je rozhodující pro další postup. Každá chyba v tomto kroku způsobí komplikace v dalších krocích broušení.
16)
Všechny facety koruny jsou vybroušeny. Následují drobnější úpravy a poté předleštění.
17)
Fotka hotového kamene po vyleštění. Záměrně mezi prsty. Dává tak představu o velikosti a vzhledu kamene a o tom, jak by mohl vypadat v prstenu.
18)
Finální fotka vytvořena profesionálním fotografem. Váha kamene je 5.20 ct a rozměry 11 x 8,2 mm. Nádhera!
